Byl oficiálně založen 27. 12. 1930 tiskařem Jaroslavem Riedlem. V roce 1933 měl 16 členů. Pravděpodobně mezi nimi v roce 1933 byli: knihař Zdeněk Čejka st., cestmistr Josef Dyk, zahradník Ladislav Janata st., gymnasiální prof. František Koudelka, účetní spořitelny Karel Kupka, gymn. prof. František Podlipný a snad i obchodník s PHM Josef Hyka. Členové se scházeli v hostincích Beseda, U Kocourků, v salonku hotelu Centrál a často i v hostinci Na Vinohradech – v roce 1936 přejmenovaném na hostinec U Šepsů.
Zlomovou událostí pro klub bylo ustavení Propagační komise města, potažmo odboru foto-amatérů při této komisi, v únoru 1939. Posláním komise byla propagace našeho kraje v rámci celých Čech po odtržení Sudet. I proto do odboru vstoupili všichni aktivní členové (krom Jaroslava Riedla), kteří rázem mohli prezentovat svoji tvorbu v regionálních tiskovinách a propagačních materiálech. Předsedou byl zvolen Josef Dyk, jeho zástupcem prof. František Koudelka, jednatelem Josef Nádvorník ml., pokladníkem Jaroslav Šolc, tiskovým referentem Jaroslav Fabián a estetickým poradcem prof. Karel Štika. Dalšími členy pak byli: Jan P. Burkert, Zdeněk Čejka st., Olga Kučerová, Josef Tomek a Jan Vágenknecht. Časem přibyli ještě další členové: Karel Hošic, Miroslav Mádle, Zdeněk Podlipný… Odbor měl tou dobou svoji vývěsní skříňku u vchodu do hotelu Centrál a členská základna čítala koncem roku 1939 28 členů. K tomu přispěli: Vít Baum, Jiří Dvořák, Karel Ende, František Burkert, Ludvík Burkert, Jan Fejfar, Karel Halíř, Jar. Holanec, Jar. Matys, Josef Polák a Lubomír Stuna. Odbor měl svoji vývěsní skříňku i v Praze na Wilsonově nádraží a v Hradci Králové. Odbor pořádal pro své členy „kursy fotografování pro začátečníky“, později určené i pro veřejnost.
40. léta.
V roce 1940 se odbor zúčastnil „Propagační výstavy Novopacko“ a po ní, jako reakci na tvorbu některých členů, začal systematicky dokumentovat sochy, křížky, kapličky a rázovité stavby celého novopackého okresu. Hlavním koordinátorem této činnosti byl Josef Dyk. Ten společně s Ing. Jiřím Karlasem, který se stal jednatelem odboru, pokračoval v rozšiřování souboru až do roku 1946.
Válečný stav měl za následek likvidaci a rozpuštění většiny spolků. Tedy i Propagační komise. Fotoamatéři tedy začali pracovat pod klubem Československých turistů. To se psal rok 1942. Válečné období sebou přineslo nedostatek fotomateriálů, chemikálií i fotoaparátů. Činnost odboru tím pádem byla velmi omezena, později prakticky ustala a to včetně oblíbených kursů fotografování pro veřejnost pod vedením prof. Bohumila Kováře.
Po válce se řady členů rozrostly o Oldřicha Petracha a Otakara Vlačihu. Zdeňku Čejkovi st. byla udělena reportážní fotografická koncese za účelem obstarání záběrů pro tisk pohlednic a odbor se zavázal pořídit kopie fotografií ze skleněných desek s náměty zaniklé Paky od Josefa Antona st. Jednalo se o úctyhodných téměř 1500 fotografií.
V roce 1946 byl do čela odboru zvolen prof. František Koudelka, jeho zástupcem se stal Oldřich Petrach, jednatelem Zdeněk Čejka st., zapisovatelem Lubomír Kovář a tiskovým referentem Jan Vágenknecht. Dalšími členy byli: Ladislav Janata ml., Rudolf Kužel, pan Maťátko, Jiří Radimský a František Záveský. Bylo odhlasováno uspořádání výstavy na téma „Okupace a revoluce v Nové Pace“ a byla rovněž vyvíjena aktivita, jejímž výsledkem mělo být zřízení temné komory nejen pro členy odboru. To se však dlouhodobě nedařilo.
Fotoamatéři se novopacké veřejnosti představili na akci „Výstava Podkrkonošského kraje 1947“, kde doprovodili výstavní expozice v místnostech reálného gymnasia. Novými jmény v záznamech byly: PhMr. Richard Geisler, Václav Horák, paní Jánová, Kohnová, Jan Kuřík, Medlík, Bedřich Nykl, Jiří Petera a Jan Tuček. Opět byly zavedeny praktické kursy fotografie pro veřejnost, tentokrát pod vedením Zdeňka Čejky st., Josefa Dyka a prof. Františka Koudelky, v restauraci U Šepsů.
Další změna ve vedení odboru proběhla v roce 1949, kdy na post předsedy rezignoval prof. František Koudelka. Novým předsedou byl zvolen Zdeněk Čejka st., jednatelem Lubomír Kovář a pokladníkem Jan Tuček. Novým jménem v seznamu byl pan Čermák.
50. léta.
Budování socialismu přineslo pro odbor i určitá omezení v podobě dozoru nad vývěsní skříňkou. Témata náboženská, či snad dokonce akty, byla přísně zapovězena. Vítány byly naopak záběry s pracovní či budovatelskou tématikou a reportáže oslav Prvního máje. Jednatelem odboru byl zvolen pan Nejedlý.
Jelikož bylo v tomto období zrušeno velké množství zájmových spolků, stali se fotoamatéři odborem při Okrašlovacím spolku města Nové Paky. Po velké výstavě v městském archivu v prosinci 1950 jsou v seznamu uvedeni další noví členové: slečna Hrubá, Vladimír Hiršal, pan Končitský, Vratislav Šeps a František Tejnor.
Fotoamatéři jsou hned následujícího roku uváděni pod hlavičkou Okresního osvětového domu v Nové Pace.
Reportáží o nálezu, vyzdvižení a přepravě zkřemenělého stromu z právě budovaného letního stadionu se v roce 1954 blýskl fotograf Lubomír Stuna, když za svoji reportáž obdržel 3. cenu na celostátní soutěži fotografií. Celý soubor byl následně zakoupen do Národního muzea.
Za ředitele Okresního osvětového domu v NP Jana Macháčka dochází k částečnému sjednocení novopackých fotokroužků pod touto kulturní institucí. Vedoucím je jmenován Oldřich Petrach a Spojené fotokroužky při Okr. osv. dom. v NP vykazují 17 členů.
60. léta.
Počátkem 60. let kroužky nevykazovaly přílišnou aktivitu. To se změnilo až po roce 1964, kdy byl do jeho čela zvolen absolvent sklářské průmyslovky pan Arnošt Kořínek. Ostatními členy pravděpodobně byli: Miroslav Ambrož, Vladimír Dufek, Bohumil Hyka, Josef Korbelář, Vlastimil Kosina, Jiří Kracík, Zdeněk Kudrnáč st., Oldřich Lánský, Ervín Lorenz, Jiří Makovička, Vladimír Mašek, MUDr. Ivan Nosek, František Novotný, Josef Palounek st., Josef Palounek ml., Ladislav Pavlousek, Oldřich Petrach, Arnošt Pilař, Jiří Vagenknecht a Milan Závodník. S rozšířenou členskou základnou kroužek začal pořádat interní fotosoutěže na dané téma a měsíc. Nejlépe bodované snímky byly zveřejňovány ve vývěsní skříňce mezi samoobsluhou a oknem hotelu Centrál na podloubí. Kroužek rovněž vstoupil do dvou mapových okruhů.
V roce 1965 došlo z reorganizačních důvodů k přejmenování zřizovatele a tím pádem i kroužku na „Spojené fotokroužky při JKP v Nové Pace“. Kroužek uspořádal společný výlet do Prahy na výstavu techniky „Interkamera“ a po letech se podařilo v přízemí budovy JKP zřídit i vysněnou temnou komoru. Novými jmény tohoto roku byly: Hana Kudrnáčová, Jiří Lenděl, Josef Malý a Josef Petr. S postupujícími lety přibývala i nová jména. 1966 Alois Krejčí a Jan Kracík, 1968 Pavel Dědek, Karel Rybalo a Ludvík Zrůstek.
Koncem roku 1969 předal Arnošt Kořínek post předsedy svému nástupci Josefu Malému a novými členy pravděpodobně byli: Jiří Čejka, Luděk Černík, Vojtěch Dressler, Karel Kobrle, MUDr. Josef Moucha, František Novotný, Jan Zapadlo a Bohumil Živný.
70. léta.
S novým vedením přišel nejen entuziasmus, ale i chuť soutěžit. Vznikla tedy „Krajská fotosoutěž amatérů Východočeského kraje“. Soutěž pro amatéry z celé republiky byla pořádaná ve spolupráci s OKS Jičín a KKS Hradec Králové. V roce 1972 přebírá vedení Jiří Čejka, kterému se podařilo uspořádat 20 ročníků této známé soutěže. Nejúspěšnějšími soutěžícími byli: Jiří Platénka z Holic, za domácí pak právě Jiří Čejka.
Po krizovém počátku 70. let přišli noví členové: Jan Hendrych, Milan Hrubý, Miroslav Nýdrle, Bohumil Syrovátka a Milan Tichý. Kroužek začíná pořádat společné výlety, účastní se školení v rámci okresu i kraje. Zároveň s tím vstupuje i do soutěže „Okresní mapový okruh okresu Jičín“, v roce 1983 přejmenované na „Podkrkonošský mapový okruh“. Do kroužku v roce 1972 přichází František Brečka.
Počínaje rokem 1973-4 se rovněž zapojuje do soutěže „Mapový okruh Český ráj“. V témže roce byla ve vlhké místnosti zrušena temná komora a uskutečnil se první ročník bienále fotosoutěže „Novopacko“. Novými členy se stali: Hana Ledvinková a Miroslav Procházka st.
Na konci roku 1974 byla zaznamenána tato nová jména: Zdeněk Čejka ml., Miroslav Jelínek, André Matula, Václav Novotný, Miroslav Procházka ml., Mgr. Věra Sedláčková, Ing. Karel Syřiště, krátce pak Miloslav Jerie a Josef Kozák.
Na výroční členské schůzi v roce 1975 došlo k přejmenování kroužku na Fotoklub při JKP v Nové Pace a do klubu přišel Josef Vízner a jeho žák Vladimír Oliva. V roce 1977 pak Karel Kerhart a Karel Syřiště st.
V následujícím roce se Pačáci stali pořadateli soutěže MOČR. Kvůli pracovní vytíženosti se Jiří Čejka vzdává předsednictví a do čela klubu je zvolen jeho bratr Zdeněk Čejka ml. Pořadatelství se i tak podařilo zvládnout na jedničku a do klubu přišli: Ing. Josef Hendrych a František Vopršal.
Nově příchozí člen Ing. Alois Šmíd navrhuje v roce 1977 účast na soutěži „Chodovský džbán“, avšak bez velkého úspěchu. Novými členy byli: Stanislav Burda, MUDr. Vratislav Čermák a Zdeněk Ondráček.
80. léta.
Požadavek na obnovu temné komory byl tentokrát s nadějí vznesen na nového ředitele JKP Josefa Píče, který byl zvolen za náhle zesnulého Josefa Zívra. Ovšem se stejným výsledkem. Klub tou dobou přišel i o vývěsní skříňku, která byla kvůli obnově fasády na hotelu Centrál, bez náhrady odstraněna. Novými členy se stali: Stanislav Jebavý, Zdeněk Režňák, Jiří Tejchman a Ing. Bohuslav Pech. To se psal rok 1981.
Problém s chybějící skříňkou se vyřešil v roce následujícím a to pouze díky tomu, že se výroby skříňky ujal truhlář Stanislav Jebavý. Umístěna poté byla na západní zeď tehdejšího obchodu Kniha vedle fary. Lepší časy zaznamenal klub i po nabídce vystavovat na panelu umístěném v hale spořitelny. Do klubu přišel pozdější předseda Miroslav Suchánek.
V roce 1984 přišel fotoklub o místnost, kde se do té doby scházel. Učebnu č.1 zabralo z důvodu nedostaku učeben SOUe. Klub byl tedy přestěhován do patra, do místnosti schůzek výtvarného kroužku. V průběhu roku oficiálně ukončil své členství nejstarší člen ještě předválečného klubu Zdeněk Čejka st.
Počátkem roku 1985 dochází ke změně názvu zřizovatele a tím i klubu. Fotoklub při SKP v Nové Pace. Novými členy se stávají: Zdeněk Musil a Miloš Zákoutský. O rok později pak MUDr. Marian Jirásko.
Po vítězství v Podkrkonošském mapovém okruhu v roce 1988 do klubu vstupují v roce 1989 Jan Maglen a Josef Rančák.
90. léta.
Rok 1990 přinesl kromě svobody i ztrátu jistot. Fotoklub zeštíhlil. Odešel i předseda Zdeněk Čejka ml., a do vedení je opět zvolen jeho mladší bratr Jiří.
SKP ztrácí podporu místních podniků a tak je počátkem roku 1992 ustanovena nová organizace Městské kulturní středisko. Název klubu se tak na delší dobu ustálil na Fotoklub při MKS v Nové Pace. Přicházejí noví členové Pavel Charouz a v roce 1993 krátce Jiří Albrecht.
V roce 1994 vystavují Jiří Čejka a Jan Maglen v malém sále MKS fotografie z cest po Francii a téhož roku je Zdeňku Čejkovi st. uděleno „Čestné občanství města Nové Paky“ za jeho celoživotní dokumentární činnost.
V roce 1995 se uskutečnil pokus o obnovu celostátní fotosoutěže, tentokrát na téma „Pivo a pivovarnictví ve fotografii“. Na oblibu krajských fotosoutěží pro amatéry se ale navázat nepodařilo a soutěž zaznamenala pouze 2 ročníky.
Koncem roku bylo v Hradci Králové založeno Volné sdružení Východočeských fotografů. To poskytovalo svým členům možnost účasti nejen na soutěžích, kurzech, zájezdech, ale i studovat na Lidové konzervatoři výtvarné fotografie. Členy od jeho počátku byli: Jiří Čejka coby zpravodaj našeho regionu, Jan Maglen, Miroslav Suchánek a Jiří Tejchman. Sdružení vydávalo časopis Fotoimpuls. Konzervatoř pod vedením prof. Jána Šmoka postupně navštěvovali: Jiří Albrecht, Jiří Čejka, František Vopršal a Ludvík Zrůstek. Do klubu pak našli cestu Milan Pešek a krátce i Martin Plaček.
V roce 1997 vyhlásil fotoklub ve spolupráci s I. ZDŠ Komenského v Nové Pace soutěž pro žáky škol v Nové Pace a okolí na téma „Příroda objektivem mého fotoaparátu“. V roce 1998 pak výstavu ku příležitosti domělých 65. narozenin klubu. Na výstavě s ukázkou historických fotografií od roku 1900 bylo vzpomenuto i na tehdejší profesionální fotografy, působící ve městě a expozice byla doplněna zajímavou historickou fototechnikou ze sbírky Jiřího Čejky.